Drahé kameny mají přitažlivou moc, získávají si naši pozornost díky své barevnosti a jedinečnému lesku. I přestože se na Zemi vyskytuje tisíce různých minerálů či nerostů, ne mnoho z nich se může honosit názvem drahokam neboli drahý kámen. Aby minerál mohl být opravdu drahým kamenem, musí splňovat mnoho podmínek, jako jsou nádherný lesk, barva, čistota, stálost, mechanická odolnost a rovněž také vzácnost v přírodě.
Na této stránce se dozvíte vše potřebné k výběru toho správného drahého kamene. Nechejte se provést světem drahokamů.
Barva
Prvořadým faktorem, dle kterého klenotníci hodnotí krásu drahokamů, je jejich barva. Při rozhodování o koupi drahokamu je třeba zkoumat jeho odstín, tón a sytost.
Odstín
Nejcennější kameny jsou ty, které vykazují čistou barvu a pouze „nepatrné“ odstíny ostatních barev kromě své primární barvy.
Tón
Tón představuje hloubku barvy od bezbarvé do černé. Společnost Lucy Diamonds (vlastník značky Mylov) nabízí drahé kameny s nejvyhledávanějšími tóny, které spadají do středně světlé až středně tmavé oblasti.
Sytost
Sytost neboli čistota barev. Nejcennější kameny jsou ty, které mají nejbohatší sytost barev.
Čistota
Každý drahý kamen má své jedinečné vlastnosti vzhledem k jeho původu a je tedy částečně tvořen kombinací stopových minerálů a rušivých nečistot, ovšem inkluze nemusí nutně odvádět pozornost od jeho krásy.
Některé druhy barevných drahých kamenů, jako je akvamarín, modrý topaz, citrín, mají přirozeně méně inkluzí, zatímco jiné drahé kameny, jako je smaragd či rubín, mívají vyšší míru přijatelných inkluzí.
Brus
Barevné drahokamy jsou broušeny a upraveny tak, aby byly co nejlépe použitelné pro šperkařské zpracování, které ještě umocní jeho krásu.
Správný brus drahokamu potlačí viditelnost inkluzí a má správnou symetrii a proporce.
Drahokam se sytější barvou může mít mělčí brus proto, aby do něj mohlo proniknout více světla, zatímco u méně nasycených drahokamů může barva vyniknout z hlubšího řezu.
Zušlechťování drahých kamenů
Většina drahých kamenů prochází před uvedením na trh, tedy ještě před prodejem klenotníkovi, některou z rutinních úprav, jejichž výsledkem je zušlechtění drahého kamene. Cílem zušlechťování je hlavně změna barvy (samozřejmě na barvu či odstín žádanější a komerčně zajímavější) nebo odstranění defektů typu prasklin a uzavřenin. Zušlechťování drahých kamenů může vést k drobným změnám v jejich krystalové struktuře, příslušnost k určitému nerostnému druhu však zůstává zachována – diamant je stále diamantem, topaz stále zůstává topazem, i když se jeho barva zušlechťováním změní.
Protože je zušlechťována přírodní surovina, jsou i zušlechtěné drahé kameny považovány za přírodní! To platí vždy, tedy i v případech, kdy je zušlechťováním docíleno barvy, v níž se daný minerál v přírodě nevyskytuje.
V současnosti jsou v procesu zušlechťování běžně užívány tyto typy úprav (často v kombinacích):
Tepelné zpracování
Vypalováním lze zbarvení kamene zesvětlit, ztmavit nebo zcela úplně změnit, zpravidla vypalování vede i ke zvýšení čistoty kamene. Již po celá staletí je běžnou praxí po celém světě. Je součástí standardního leštění a dokončovacího procesu mnoha barevných drahokamů. Obecně jsou tepelné úpravy trvalého rázu, barevné změny vyvolané vypalováním jsou tedy nevratné.
Ozařování
Změnit barvu drahého kamenu lze i pomocí záření. Po tomto procesu často následuje proces tepelného zpracování. Vylepšená barva ozářených drahých kamenů je rovněž trvalá.
Barvení
Dalším způsobem zušlechťování drahých kamenů je jejich barvení. To je prováděno zejména u kamenů neprůhledných a porézních.
Impregnace
Drahé kameny, v nichž jsou trhliny zhoršující jejich vzhled, se impregnují speciálními bezbarvými oleji, vosky nebo syntetickou pryskyřicí. Tato procedura se provádí hlavně u smaragdů. Tento proces započali před staletími obchodníci s drahokamy, kteří zjistili, že ponořením smaragdů do oleje nebo vosku, získají jasnější barvu pouhým okem. Tato praxe pokračuje dodnes s mnoha barevnými drahokamy.